22.1.2010 |
V polovině minulého století museli manželé výstavné usedlosti v anglickém Sussexu vyhledat pomoc uznávané okultistky. V jejich domě se totiž začal zjevovat přízrak tuláka. Nejdříve jen na schodišti, časem je děsil ve všech místnostech. Jako by zjevení sílilo. Odkud duch čerpal energii? Skrývali snad majitelé stavení nějaké tajemství?
Podivný příběh, do něhož vnesla světlo teprve moderní biofyzika, se začal odvíjet v roce 1934. Bohatí manželé tehdy hledali nějaký dům na klidném a tichém venkově, kde by mohli žít bez obtěžování ruchem velkoměsta. Po dlouhém marném hledání narazili Keelovi konečně na stavení, které se jim zalíbilo na první pohled. Šlo o výstavnou usedlost Ash Manor v anglickém Sussexu. Také cena, kterou původní majitel za dům požadoval, byla více než přijatelná. Zarážející byla pouze jediná podmínka. Starý vlastník chtěl obydlí prodat jen harmonickému páru, který spolu žije v lásce, shodě a toleranci. Manželé se však domnívali, že je to pouhý vrtoch postaršího statkáře, a kupní smlouvu s klidem podepsali. V tu chvíli netušili, jakou chybu právě udělali.
Nepříjemné zvuky
Krátce po uzavření obchodu se Keelovi do svého nového domu nastěhovali. Několik prvních týdnů si tu připadali jako v pohádce. Byl tu klid a sousedé byli příjemní.
Zhruba po měsíci se ve vile začalo dít něco podivného. Vždy kolem půlnoci zněly na chodbách klepavé a škrábavé zvuky a schodiště občas praskalo, jako by po něm někdo chodil. Manželé se zprvu domnívali, že stará usedlost prostě přirozeně pracuje. Když se však stavením počalo ozývat táhlé sténaní a funění, začali mít strach.
V průběhu dalšího měsíce strašidelné fenomény ještě zesílily. Domem se co chvíli prohnal ledový průvan, neznámá síla přesouvala nábytek z místa na místo a nad širokým schodištěm se pravidelně objevovaly chuchvalce podivné, velmi husté a světélkující mlhy.
Přízrak tuláka
Jednoho dne zrána scházel pan Keel po širokém bílém schodišti dolů do přízemí. V mezipatře náhle strnul. O zábradlí se tu opíral jakýsi cizí muž. Kromě faktu, že tu neměl co dělat, zarazil majitele domu i jeho vzhled. Neznámý vypadal jako tulák. Vlasy měl rozcuchané, tvář špinavou a šaty samou díru.
Pan Keel se na příchozího tvrdě obořil a vykázal ho z domu. Návštěvník se však ani nepohnul. Do majitele vily vjela taková zlost, že ho chtěl popadnout a vlastnoručně vyhodit ven. Jenomže jeho ruce projely mužem jako mlhou. Vyděsil se málem k smrti. Rozrušen pak vběhl do ložnice a ztratil vědomí. Manželka okamžitě běžela přivolat lékaře. I ona narazila na tuláka, a když ho chtěla odstrčit, její ruka projela skrz tělo až na stěnu.
Od té chvíle se fantom otrhaného vandráka začal zjevovat v Ash Manoru každý den. Zpočátku se objevoval jen v blízkosti schodiště, brzy se už ale pohyboval po celém domě. Keelovi se nejprve báli, posléze si však na jeho přítomnost zvykli. Paní časem vypozorovala, že ducha lze zahnat pouhým dotykem dlaně.
Žádost o pomoc
Sousedé zprvu historce o přízraku nevěřili. Když však někteří z nich spatřili tuláka na vlastní oči, smích je přešel. Nakonec jeden z nich poradil, aby se manželé obrátili na uznávanou americkou okultistku Eileen Garrettovou. Ta jim prý určitě pomůže.
Netrvalo dlouho a žena přijela do Ash Manoru osobně. Přítomnost ducha vycítila hned při vstupu do domu. Po několika seancích pak odhalila i jeho totožnost. Šlo o přízrak jistého Charlese Edwarda, syna lorda Henleyho. Byl prý kdysi velkým intrikánem a všechen svůj majetek propil. Nakonec na schodišti staré usedlosti přišel násilně o svůj život.
Identita ducha byla tedy známa. Horší to ale bylo s jeho likvidací. Okultistka použila nejrůznější vymítací techniky, avšak fantom se vždy po několika dnech vrátil. Eileen Garettovou poté napadlo, zda s tím nějak nesouvisí přítomnost Keelových. A tehdy jí paní domu odhalila podivnou podmínku kupní smlouvy a také tajemství svého manželství.
Aura mrtvého
Pan Keel byl homosexuál a oženil se jen na nátlak rodiny. Okultisce začalo být všechno jasné. Manželům sdělila, že jim nepomůže, a doporučila jim stavení prodat. Její tušení potvrdila teprve o padesát let později biofyzika. Ve vile se totiž zjevovala aura mrtvého a energii na své zhmotňování čerpala přímo z Keelových, z nichž díky neustálému stresu síla přímo prýštila. Pokud by setrvali v domě déle, stálo by je to patrně života.
Doporučení Eileen Garettové manželé přijali a usedlost prodali. Od té doby prý se tu již fantom tuláka nikdy neukázal.
Rychlá nabídka